Stojím na prahu dveří,
venku už se šeří.
Obejmu tě a políbím tě
a na okap dopadá první kapka deště.
Náhle ucítím tu prudkou bolest v zádech,
bolestí vykřiknu a čeká mne poslední nádech.
Cítím že něco není v pořádku,
ach můj milý proč, je to atam v zádech mám obřadní dýku.
Padám na kolena a na zem stéká první kapka krve,
hledím naposledy na tebe, teď není to jak prve.
Podíváš se do mých krvavých očí a řekneš MILUJI TĚ,
umírám pomalu a tak z posledních sil: zabij mě.
Ty však otočíš se, odejdeš a zavřeš dveře,
já trpím, venku však šustí keře.
Ležím ve vlastní krvi,
nic se neděje, jen bolest od té jizvy.
Už to vidím, ozařuje mne jasné světlo,
žádná bolest ani pocity, nad mé tělo mě to zvedlo.
Teď se ve vzduchu vznáším, kolem mého těla skupinu lidí zahlédnu.
Mají černá roucha, do tváře nevidím....WILLIAME...
Teď přijde záblesk a............