Palmy se pohupujou v podzimním vánku,
já začínám myšlenkovou válku.
Vzpomínám na ty šťastné chvíle,
pocitu štěstí a lásky co mě hřeje stále.
Koukám do průzračné vody bazénu,
pak svůj pohled odtrhnu a k nebi vzhlédnu.
Vzhlížím do toho modrého nekonečna,
od severu se táhnou šedá mračna.
Nelly mi do uší zpívá,
už ta něžná hudba doznívá.
Jméno Honza mi v paměti zůstalo,
je mi jasné že pořád a nastálo.
První polibek se mi ve vzpomínkách míhá,
ten neblahý pocit stísněnosti mě stíhá.
Na to se nikdy nezapomíná,
jak si mě pohladil a já teď touhou umírám.